Vnímám tě
Vnímám tě poprvé, slyším tvůj hlas,
potůček třpytivý a nebo bas?
Vnímám tě podruhé drahý příteli, dotknu se kůže a je mi tepleji.
Vnímám tě potřetí drahá má milá,
konvalinka, borovice, růže, co ještě být to může?
Vnímám tě dále krásnou a milou drzku a zrzku zelenou a bílou.
Zapojit smysly, prožít se navzájem, to je ten život, o to mám zájem
V lehkosti, radosti užít si sebe, objevit toužím na zemi nebe.
Pokojná duše
Přijímám své nitro, kde blahodárný klid.
Duše i Duch mohou společně tu být.
My
Dětská nevinnost mísí se s moudrostí,
kdopak to dopustí ve světě strachu?
A co
Uhlazená básnička
Nemám fakt zájem o uhlazená slova,
radši pravda – říkám to znova!
Faleš a přetvářka to je jen náhražka – za srdce, co něhou přetéká, za bytost, co už se nevzteká.
Tak si to užij – to své plynutí.
Možná, tě život přinutí podívat se pravdě do očí .
Možná, tě trochu i zaskočí, že ty hnusy tvoje jsou a ostatní, že ne náhodou v blízkosti tvé jsou.
Ty zákony, ty jsi nestvořil, to on je pro sebe vytvořil.
Pro sebe – pro tebe.
A ty je můžeš jen objevit
a pak se snad z toho nezjevit.
A získat snad také i pokoru a děkovat všem svatým tam nahoru –
že měl jsi možnost být,
že měl jsi možnost žít!
Vnímám tě
Vnímám tě poprvé, slyším tvůj hlas,
potůček třpytivý a nebo bas?
Vnímám tě podruhé drahý příteli, dotknu se kůže a je mi tepleji.
Vnímám tě potřetí drahá má milá,
konvalinka, borovice, růže, co ještě být to může?
Vnímám tě dále krásnou a milou drzku a zrzku zelenou a bílou.
Zapojit smysly, prožít se navzájem, to je ten život, o to mám zájem
V lehkosti, radosti užít si sebe, objevit toužím na zemi nebe.
Pokojná duše
Přijímám své nitro, kde blahodárný klid.
Duše i Duch mohou společně tu být.
A co
My
Dětská nevinnost mísí se s moudrostí,
kdopak to dopustí ve světě strachu?
Uhlazená básnička
Nemám fakt zájem o uhlazená slova,
radši pravda – říkám to znova!
Faleš a přetvářka to je jen náhražka – za srdce, co něhou přetéká, za bytost, co už se nevzteká.
Tak si to užij – to své plynutí.
Možná, tě život přinutí podívat se pravdě do očí .
Možná, tě trochu i zaskočí, že ty hnusy tvoje jsou a ostatní, že ne náhodou v blízkosti tvé jsou.
Ty zákony, ty jsi nestvořil, to on je pro sebe vytvořil.
Pro sebe – pro tebe.
A ty je můžeš jen objevit
a pak se snad z toho nezjevit.
A získat snad také i pokoru a děkovat všem svatým tam nahoru –
že měl jsi možnost být,
že měl jsi možnost žít!
